Hlavní menu:

05.05.2010, autor: KOK, kategorie: Kyjský zpravodaj

Průběh povstání v Kyjích v květnu 1945 - Kyjský zpravodaj - květen 1980

Průběh povstání v Kyjích v květnu 1945 - Kyjský zpravodaj - květen 1980

Během okupace za druhé světové války bylo v Kyjích zatčeno 50 osob, z toho 42 mužů ta 8 žen, ve stáří od 18 do 55 let. 47 z nich bylo vězněno v koncentračních táborech a nacistických vězeních, a to 41 mužů a 6 žen. Tam bylo umučeno 18 vězňů, z toho 16 mužů a 2 ženy. Jejich jména jsou na věčnou paměť uvedena na pomníku padlých ve Starých Kyjích. Jak probíhaly v Kyjích květnové dny v roce 1945? Dobový pohled na tyto události přinesl například Kyjský zpravodaj v květenu 1980.

V Evropě se blíží ke konci definitivní zúčtováni s ukrutnostmi fašismu. Pro nacisty je vše ztraceno, Hitler spáchal sebevraždu, Berlín dobyla slavná Rudá armáda, nadchází čas totální porážky a kapitulace hitlerovského Německa.

V českých zemích vzniká revoluční situace. V čele odboje stojí Česká národní rada, do níž se sloučily všechny odbojové organizace. V každé obci se ustavují revoluční národní výbory a na výzvu z Moskvy přecházejí do akce.

Na mnoha místech Cech a Moravy tak vzniká téměř současně České národní povstání. Děje se tak za zvláštní situace v Čechách a na Moravě. Zatímco všude jinde nacistická vojska kapitulovala, na našem území, u Náchoda, stojí nedotčená armáda hitlerovských elitních sborů, které velí gen. Schörner. Ty v panickém strachu před Rudou armádou se nevzdávají, ale snaží se prchnout přes naše země do zajetí západních mocnosti. '

České národní povstání tomu brání. Byla to hlavně »barikáda Praha«, kde povstání propuklo 5. května 1945, která ležela na hlavních ústupových cestách nacistů a byla jejich hlavní překážkou útěku. 9. května 1945 slavná Rudá armáda osvobodila Prahu a nacisty dostihla. 11. května 1945 v poslední bitvě II. světové války u Milína zajala 850 000 vojáků poražené Schörnerovy armády.

Tak České národní povstání znemožnilo nacistické evakuační plány a v tom tkví jeho prvořadý vojenský význam.

* * *

V mohutném proudu posledních dnů celonárodního odboje nezůstaly stranou ani Kyje, tehdy zemědělská asi šestitisícová obec, přilehlá k hlavním výpadovým tepnám Prahy.

Ilegální národní výbor se v Kyjích formoval již počátkem, roku 1945. Byl 13členný, jeho předsedou byl soudruh Ladislav Staněk, vedoucí odbojové skupiny Kopeckého garda, která Jediná z kyjských ilegálních skupin zůstala až do konce války nevyzrazena. Když vypuklo České národní povstání, stal se tento ilegální výbor revolučním národním výborem.

5. KVĚTNA

Hned 5. května, ještě před výzvou pražského rozhlasu, se RNV sešel na první poradě, aby zvážil situaci obce.

Přímý účastník květnových bojů v Kyjích soudruh Karel Novák o tom vypravuje ve své Kronice památných revolučních dnů, kterou sepsal se svou manželkou Růženou Novákovou r. 1975.

V sobotu 5. května bylo deštivé a studené počasí. Z pátku na sobotu, ještě před prvním dnem povstání, hlídali jíž někteří občané ve vsi německé vojáky tzv. TODTOVY organizace, usídlené na velkostatku, přerušili jim elektrické vedení a později je jako zajatce uzavřeli pod stráží.

V sobotu bylo před kyjskou školou rušno. Ve škole bylo zřízeno velitelství Kyjského bojového úseku, telefon, zbrojnice a obvaziště. Později, když přestal telefon fungovat, bylo zajištěno spojení s Prahou rádiem.

Revoluční národní výbor s předsedou s. Ladislavem Stánkem začal pracovat. Ustavil 4 členné velitelství obrany. Vojenské velení převzal štkpt. František Horák. Oba vedoucí učitelé zdejší školy František Bílek a Lad. Veselý spolupracovali od prvního okamžiku s národním, výborem. Jako nadporučíci v záloze, a tedy zkušení vojáci, byli ustaveni za zástupce voj. velitele. S. Bílek později stál v čele velení. Organizovali vojenské jednotky, služby a vykonávali vše, co si vyžadovala vzrušující situace. Ve službě na obvazišti se střídali místní lékaři.

Revoluční národní výbor spolu s velitelstvím obrany na své první poradě zvážil situaci obce, která byla tehdy opravdu kritická. Dnes nám ji pomůže přiblížit situační plánek bojových pozic, který byl vypracován podle údajů místní 136. organizace SPB.'

Na plánku je patrno, že na severním a jižním obvodu obce procházejí významné silniční tepny z východu, kudy se chystala na západ přes Prahu táhnout Schörnerova armáda. V obvodu Kyjí měli nadšité 3 opěrné body [na plánku označené »SS«): v nynějším kulturním domě čety hlídkující trať, v lesíku na Hutích protiletadlovou baterii s těžkými kulomety a mezi Jahodnicí a Dol. Počernicemi dobře střeženou vysílačku.

RNV a velitelství obrany v Kyjích rozhodly o hlavních bojových úkolech: likvidovat nacistická hnízda a Zajistit obranu na výpadových silnicích.

Pro velkou rozlehlost obce byla zřízena v Kyjích tři bojová stanoviště: v Jiráskově čtvrti v České hospodě (s velitelem rtm. Fr. Čížkem), na Jahodnici (velitel štábní rotmistr Fr. Čuchal) a u Černého mostu (vel. Karel Bouše).

Byly organizovány vojenské jednotky, nebylo však zbraní než dvě pušky a jedna pistole, kterou měl četnický strážmistr Kry špín. Prvním úkolem proto bylo získat zbraně a ozbrojit bývalé vojáky FS obce.

To bylo splněno zajetím nacistických hlídek na trati, jimž předem bylo zničeno telefonní spojeni, a odzbrojením menších skupin nacistů snažících se proniknout ku Praze. Počet zbraní stoupl na jeden kulomet, 30 pušek a granáty. Dokonce byl ukořistěn l osobní automobil, motocykl a nákladní auto s pohonnými látkami. Z Počernic přinesli bojovníci další kulomety s náboji.

Po přestřelce u nacistické vysílačky, kde bohužel byly první (ztráty na životech, byla s velitelem vysílačky dohodnuta kapitulace. Avšak protiletadlové hnízdo nacistů na Hutích neustále ostřelovalo naši pozici u Černého mostu. Pod jeho palbou byli odvlečeni čtyři obránci Černého mostu do Kbel, jeden byl cestou Němci zastřelen.

S. Novák o tom vypráví: (Plánek pozice číslo 1). „Bojový úsek lahodníce vstoupil do akce rovněž 5. května časně ráno. Zbraně však až na několik pistolí neměli. Teprve odpoledne dostali čtyři pušky a několik granátů od kyjské skupiny, která se vypravila k odzbrojení Němců do Dolních Počernic. Početná skupina vojáků z Kyjí obléhala postavení Němců mezi Počernicemi a Jahodnicí, kde byla německá vysílačka. Zde však již měli naši první ztráty. Padl zde Jan Chlumský a raněn byl občan Ježek, který svému zranění podlehl. Lehce byl zraněn Mil. Loňský z Hostavic. Poté byla palba zastavena, protože v jednání s německými veliteli byla učiněna dohoda, že se Němci vzdají.

Po zaujetí bojového postavení na potravní čáře při českobrodské silnici bylo hlášeno, že se blíží do Prahy průzkumná německá hlídka o třech mužích. Hned bylo učiněno opatření. Přes silnici bylý položeny telegrafní tyče a stromy. Při této práci se jeden občan opozdil, byl německou hlídkou zajat a nařízeno mu barikádu odstranit. Naši ostatní zalehli v zahradě občana Pokorného a u transformátoru. Po jedné ráně z pušky se Němci obrátili proti střílejícím. Tím se zachránil s. Khek, který skočil ze silnice do příkopu. Dva z Němců byli zasaženi a třetí se vzdal. Pak byli odvezeni do hloubětínské nemocnice, která byla zřízena ze školy.

Po této akci se blížilo osobní auto ku Praze. Pozastavení bylo zjištěno, že to jsou dva úředníci z kolínského gestapa. Byli ozbrojeni a po odzbrojení byli odvedeni jako zajatci do statku. Auto jsme pak upotřebili ke svým účelům.

V továrně Jekra na Jahodnici bylo zajištěno 200 litrů nafty a 200 litrů benzínu. To nám vydatně pomohlo při dopravě vojáků, zásobování a převozu raněných a. padlých. Podle rozkazu revolučního výboru obsadilo několik skupin úsek na státní silnici poděbradské u křižovatky Kbely-Kyje u Černého mostu. Hned v začátku akce bylo zadrženo německé vojenské auto se dvěma Němci, kteří vezli náklad benzínu. Němci byli odzbrojeni a odvezeni i s nákladem na národní výbor. Tato činnost byla pozorována německou posádkou u lesíka na Hutích a hned nato bylo naše mužstvo ostřelováno z několika kulometů.

Na výzvu pražského rozhlasu byly do 6. května do rána zbudovány na výpadových silnicích zátarasy, p&t u Černého mostu, čtyři na Českobrodské silnici. Němci několikrát zaútočili na obě pozice. (Viz plánek pozice 2 a 3)

„V neděli 6. května zaujala skupina bojovníků stanoviště mezi mostem a Chvály za navršeným popelem, odkud bylo možno lépe přehlédnout terén. Po osmé hodině ranní přijelo od Chval 7 německých tanků, kterými Němci za pomoci řetězů začali odtahovat těžké stromy z postavené tam barikády. K odklízení barikád přinutili též občany z ulice Šumavské. Mezitím se naši obránci stáhli ze svého stanoviště k lesíku nad Aloisovem. Kolem desáté hodiny šel náš poručík do Chval. Od mostu jelo německé auto, posádka poručíka zajala a odvážela ke Chválu m. Po cestě ho zastřelili a vyhodili z auta. Byl pak námi odvezen na kyjský hřbitov. Vzápětí pak přijela velká kolona tanků a děl. Ve třináct hodin dostává skupina rozkaz zajistit ve čtvrti Nad rybníkem několik Němců.

V lesíku na Hutích měli Němci tři těžké kulomety, odkud stále ostřelovali okolí mostu, přičemž jeden z našich byl zastřelen. Stanoviště této severní skupiny bylo zesíleno posilou ze čtvrti na Lehovci. Obránci mezi mostem a Chvály utrpěli ztrátu svých dvou kamarádů, kteří při nesprávné manipulaci s pancéřovou pěstí přišli o život.

Bojový útvar na českobrodské silnici v ranních hodinách dostal hlášení, že se blíží silnější oddíl německých vojáků od Štěrbohol. Ihned zaujali bojové postavení při železniční trati z Počernic do Vršovic, která vede naší čtvrtí. Němci v počtu asi třiceti vojáků zalehli do přikopu. Při přestřelce byli vyzváni, aby se vzdali. Nedbali však této výzvy. Až na pokřik »hurá« našich mladých se lekli této síly a vzdali se. Bohužel za cenu dvou životů našich přátel Josefa Slavaty a Ot. Hubáčka. Josef Pilarčík byl v tomto boji raněn a ošetřen na obvazišti. Byl ovšem vyřazen z dalších bojů.“

7. KVĚTNA

Pro obhájce bylo osudným pondělí 7. května. Toho dne nacisté časně ráno vyrazili se sedmi tanky z Dolních Počernic přes Hostavlce, část tanků postupovala ku Praze, ostatní pronásledovaly obrace. O těchto dramatických událostech vypráví soudruh Novák: (Plánek pozice 4. a 5.)

„Časně zrána pronikly německé oddíly přes zábrany u Hostavic a Dolních Počernic k Jahodnici, vyháněly jahodnické občany k odstraňování barikád na silnici a po uvolnění středu silnice projíždělo sedm tanků směrem na Kyje. Pro bojový úsek kyjský nadešel osudový okamžik. Prvý tank projížděl železničním mostem a proti němu bylo vystřeleno několik ran z pušek. Z prvého tanku byly vystřeleny tři rány do postavení našich bojovníků. Bylo nutno ustoupit z nekrytého postavení a bojovníci se stahovali přes pole směrem ke hřbitovu. Německé tanky dojížděly ke křižovatce silnice a zde se rozdělily, část jich postupovala dále ku Praze, druhá část odbočila na silnici ke hřbitovu. Zatím se část našich bojovníků stačila ještě zachránit za svahem a odtud se dostala k prvým stavením, zatímco druhá část dostihla hřbitova, kde hodlala čelit útočníkům. Rozpoutala se přestřelka, v níž část obránců padla v boji a šest dalších bylo Němci zajato, postavena k Pilarčíkovým vratům; a odzadu postříleno. Mezi nimi byl i předseda prvního revolučního výboru s. Saněk, student Kocián, Hesoun, Černý, Daněk a Fronc — vesměs mladí, hrdinní obránci kyjského bojového úseku.

Němci opanovali Jiráskovu čtvrť a vypálili Českou hospodu, kde bylo velitelství a zbrojnice bojové skupiny na českobrodské silnici. Bojové akce zde vedl občan Čížek. Při výkonu služby byla v tomto domě dne 7. května Němci ubita občanka Demovičová-Pře-nosilová z Hloubětína Za horou, která se obětavě starala o jídlo pro bojovníky. Německé kulomety ostřelovaly odtud Staré Kyje a hlavně návrší nad rybníkem, jež bylo obsazeno pražskou policií a hloubětínskými bojovníky, k nimž přistupovali další naši bojovníci, neboť proti silné přesile dobře vyzbrojených Němců a z nevýhodného postavení v nížině nedalo se nic podniknout."

Také na bojovém úseku Černý most vznikla v téže době dramatická situace, která mohla skončit tragicky. (Plánek pozice 6.)

Na bojovém úseku Černý most na silnici u Rajské zahrady byli našimi zastřeleni dva Němci jedoucí na motorce a v poledních hodinách byl zastřelen jeden důstojník SS. Po této události asi za půl hodiny přijelo od Chval několik oddílů cyklistů v síle asi 400—500 SSmanů vyzbrojených automaty a pancéřovými pěstmi. Na začátku Rajské zahrady všichni sestoupili, kola zanechali na silnici a. nastoupili v bojové linii podél silnice ku Praze a podle trati dráhy. V 16 hodin obsadili Němci čtvrť Nad rybníkem od východu až k severu a postupovali do vnitřní části pod ochranou tanků, z nichž vypálili tři rány. Po obsazení čtvrtě vyvedli všechny muže od 14 do 60 let na louku před Černý most, kde bylo asi 250 našich občanů uzavřeno do kruhu, a byli vyzváni, aby se do deseti minut přihlásili pachatelé, kteří zastřelili důstojníka, a nestane-li se tak, bude každý desátý zastřelen. V zástupu však bylo ticho. V této zoufalé a bolestné situaci, v niž minuty byly věčností a kdy zoufalé ženy ze čtvrti plakaly, vystoupil ze zástupu muž, který ukázal veliteli německého oddílu legitimaci závodu SS a oznámil, že ručí za shromážděné muže, že oni se útočné akce nezúčastnili a že tak učinili lidé z jiné skupiny. Právě v té chvíli přijelo osobní auto ze Chval s vyšším důstojníkem, který měl krátkou rozmluvu s velitelem oddílu, načež Němci odtáhli, nasedli na kola a auta á rychle odjeli ke Chvalům. Doba nacistické moci končila a oni sami se lekali svých zločinů.

8. KVĚTNA

Ještě celý den trvalo dusné napětí, ve kterém žili lidé, a smrt obcházela kolem. Po probdělých nocích uléhali obyvatelé u silných zdí domů na podlaze a naslouchali hukotu na západ prchajících nacistických kolon.

„V úterý 8. května panovala v obci, ochromené krutou zprávou o těžkých obětech, stísněná nálada, jež byla tím tísnivější, když se stále z Prahy ozývalo naléhavé volání o pomoc Rudé armádě. Činnost v obci se omezila jen na střežení zajatců, hlídkovaní, noční rozvědky a přípravy k zoufalému odporu, kdyby se Němci chtěli dopouštět násilí.

K večeru, sotva se trochu setmělo, začaly ustupovat tankové jednotky po okresní silnici Starými Kyjemi na českobrodskou silnici. Na 700 motorových vozidel bylo pozorovateli napočítáno, mezi nimi na 300 tanků.

Ve večerních hodinách podle rozkazu revolučního národního výboru byla zastavena na všech úsecích bojová činnost, protože nastal hlavní odsun Němců a od večera do ranních hodin hukot kolon svědčil o hrůzné síle, která tu odcházela.“

9. KVĚTNA

Noc z úterý na středu 9. května prošla a jitro toho dne bylo prozářeno paprsky vycházejícího slunce. A pak jako blesk roznesla se zpráva, že do Prahy dorazily první tanky Sovětské armády, přinášející osvobození. V radostném a vzrušujícím očekávání koleni jedenácté hodiny dopoledne objevily se v obci první tanky vítězné armády a utábořily se další sovětské jednotky z armádní skupiny maršála Malinovského, pěší, vozatajci i motorizovaní rudoarmějci. Obyvatelé obce srdečně, radostně a s velkým pohnutím uvítali u nás unavené, prachem silnic zaprášené, ale usmívající se vojáky sovětské země. Atmosféru tohoto památného dne zachycují lépe než slova historické snímky.

10. KVETEN

Byl dnem bolestného rozloučení s oběťmi revolučních bojů. Ve školní budově v učebně vlevo od vchodu bylo loženo 23 rakví s mrtvými těly bojovníků pražského povstání. Byli mezi nimi občané: Černý Eman, Daněk Boh., Fronc Oldřich, Herink Ota, Hesoun Stanilav,, Holík Jiří, Horáková M., Husník Václav, Charvát Josef, Chlumský Jan, Chuchvalec Mir., Ježek Květ., Kasal Frant., Kocián Jar., Kyndl Lad., Lhota Jos., Prenosilová Anna, Hubáček Otta, Řehák Boh., Slavata Josef, Staněk Lad., Tichý Stanislav, Vaněčka Antonín.

Rakve byly vyneseny na katafalk na prostranství před školní budovou. Za účasti celé obce a čestné roty Rudé armády se po obřadu ubíral mohutný smuteční průvod na místní hřbitov. Tam byli po tklivém rozloučení uloženi všichni padlí do klina rudne země, pro jejíž osvobození položili své životy. Vzpomínky na tento den dokreslují fotografie.

Na místním hřbitově jsou pohřbeni padlí sovětští vojáci: Volkov K. K. - Vacula G. F. - Bojčenko J. F. - Rišitňak V. S. - Charitonov Š. P. Jejich jména jsou vyznačena kovovým písmům na památníku padlých.

Přehled osvobozovacích bojů byl zpracován podle materiálů SPB. Dále bylo použito výňatků z Kroniky památných revolučních dnů, napsané s. K. Novákem a R. Novákovou pro Kyjský zpravodaj č. 2, z r, 1975 a fotografii ze sbírky s, Pavlíka, instalovaných dnes v pamětní síni na Lehovci.



KYJSKÝ ZPRAVODAJ z pověření MV KSČ, MV NF, MNV. Praha 9-Kyje vydává školská a kulturní komise MNV

REDAKČNÍ RADA JUDr. Jindřich URBANEC, ing. Jindra MIKULÍČKOVÁ, Václav SLÁDEK, Stanislava KUBIŠTOVÁ, Milada PICHLÍKOVÁ.

PŘÍSPĚVKY zasílejte na adresu: J. MIKULÍČKOVÁ, Praha 9-Kyje, Sádovská 950.

Výtisk zdarma Vychází nepravidelně

06.05.2010 07:44:24

Kyjský zpravodaj květen 1980

Kyjský zpravodaj květen 1980
 

Diskuzní fórum

Pro aktivní účast v diskuzích je potřeba se nejdříve přihlásit do systému.

Zatím tu není žádný diskuzní příspěvek.

Pro aktivní účast v diskuzích je potřeba se nejdříve přihlásit do systému.

© Kyjský občanský klub, Kontakt: kyjeok (zavináč) seznam (tečka) cé zet
© Design, redakční systém: Webdesignum 2008 - 2011