Hlavní menu:

10.12.2009, autor: Nový prostor č. 341 - Autor: Martin Skalský, kategorie: Nový územní plán

NEŽ PŘIJEDOU BAGRY

Má být Praha jako londýnské city s věžemi mrakodrapu? nebo potřebuje velké administrativní centrum s letištěm jako Frankfurt? měla by raději sázet na památky a turisty jako Benátky? kolik potřebujeme nových obchodních center? a kolik parků a příjemných veřejných prostranství? odpoví na to nový územní plán. výsledek je zatím nejistý.

Úředníci pražského magistrátu pracují na územním plánu čtyři roky. Nyní zveřejnili jeho koncept k připomínkám. Definitivně ho uzavřou a schváliv roce 2012. Tím určí vizi rozvoje hlavního města nejméně na další dvě desetiletí. Termín „územní plán" zní na první pohled dost nudně. Dvacet let ale není krátká doba a v sázce je proto mnohé. Hraje se o tvář Prahy, o její místo ve světě i kvalitu života uvnitř ní. Skutečný význam plánu dokládá pohled do minulosti.

Období první republiky trvalo přesně dvacet let. Praha měla tehdy hlavního architekta a získala řadu kvalitních staveb i celých urbanistických souborů. Vznikly Dejvice s Vítězným náměstím, vilová čtvrť Ořechovka, funkcionalistická Baba i břevnovská čtvrť činžáků pro sociálně slabší obyvatele. Ze stejného období pochází cukrárna Myšák s rondokubistickou fasádou ve Vodičkově ulici a řada paláců s pasážemi v centru města - například Metro nebo Archa. Vyrostly reprezentativní budovy, dodnes příklady špičkové architektury - Česká národní banka Na Příkopě, Ministerstvo průmyslu v ulici Na Františku, Městská knihovna na Mariánském náměstí nebo funkcionalistický palác - dnes Dům odborových svazů - ve své době nejvyšší pražský „mrakodrap". Na Letné vzniklo Technické a Zemědělské muzeum, na Vinohradech Plečnikův kostel Nejsvětéjšího Srdce Páně, ve Střešovicích Masarykova vojenská nemocnice.

--------------------------------------------

Jak podat připomínky?

Občané Prahy mohou připomínkovat koncept nového územního plánu i změny toho současného. Připomínky může podat kterýkoliv občan do 9. prosince. Daleko vetší váhu však mají tzv. námitky, které mohou podávat vlastníci dotčených nemovitostí nebo „zástupce veřejnosti". Poradenství ohledné připomínkování územního plánu poskytují neziskové organizace, například sdružení Arnika. Více informací: http://mestaprozivot. arnika.org

--------------------------------------------

Vltavu překlenuly tři nové mosty - Jiráskův, Libeňský a Barikádníků - a rychle se rozvíjela veřejná doprava. V roce 1927 dosáhla délka tramvajových tratí sta kilometrů, od roku 1925 začaly jezdit první autobusy.

DVACET LET A DVACET LET

Od obnovení demokracie v Česku uplynulo rovněž dvacet let. Příliš výjimečných urbanistických ani architektonických počinů po nich ale nezbylo. Na okrajích města vzniklo několik obřích obchodních center, kam si Pražané zvykli jezdit na nákupy autem. To způsobilo silné dopravní zácpy a pomohlo obhájit miliardové investice do dálničních staveb a tunelů. Praha se rozrostla do šířky také vlivem nekoncepčního povolování satelitních městeček. Na okrajích města vznikly mimo to logistické areály a skladové haly. Důsledkem je rozostření hranic města. Návštěvník, který do něj přijíždí, projíždí dlouhé kilometry se táhnoucí sídelní kaší, než konečně pozná, zeje vůbec v Praze.

Stavělo se i v centru. Jednou z největších nových čtvrtí je BB Centrum u metra Budějovická, které tvoří skrumáž kancelářských budov. Radnice Prahy 4 si dnes stěžuje, jak umělá a nefunkční čtvrť to je- když odpoledne odejdou úředníci z práce, ulice jsou jak po vymření. Vznikla také řada nových rezidenčních čtvrtí, ve srovnání s těmi prvorepublikovými jde ale o tuctovou architekturu. Rozvoj veřejné dopravy se prakticky zastavil. Přibyla pouze estakáda Ohrada - Palmovka, trať do Modřan a na Barrandov a trať Laurová - Radlická. Otevřelo se dvanáct nových stanic metra - to je sice zhruba každý rok jedna, nicméně úsek trasy C je již dnes sporný, protože metro vede „do polí" a pro obyvatele města nemá ve srovnání s cenou příliš velký význam. Největší část veřejných peněz směřuje do nové infrastruktury pro automobily - dokončen byl Strahovský tunel, postaven tunel Zlíchovský, Mrázovka a rozestavěn tunel Blanka. Zda se tyto stavby za desítky miliard zapíší do tváře Prahy jako úspěch nebo průšvih, ukáže teprve historie. Zatím hrozí, že aut ve městě bude navzdory slibům politiků spíše přibývat.

PRAHA 2025: JAK DÁL

Toto krátké srovnání ukazuje, kde je zakopán pes. Ve srovnání s první republikou chybí Praze jak silná vize, tak špičkoví architekti na světové úrovni. Výstavba se podřizuje momentálním ekonomickým zájmům soukromých developerů a velkých betonářských molochů, přežívajících z dob komunismu. Tento obraz rámuje nepřesvědčivá politická reprezentace a vysoká míra korupce. Podívejme se však konkrétně, co koncept nového územního plánu nabízí.

l/ polycentrické město

Podle tvůrců nového plánu se má ulevit přetíženému centru přechodem k polycentrickému modelu města. Vzniknout by tak měla alternativní centra, nová těžiště ekonomické aktivity a kultury, se zázemím pro obyvatele příslušných čtvrtí.

Otázkou je, zda nový plán přetížení centra opravdu řeší. Navrhuje totiž výstavbu dalších rozsáhlých čtvrtí- zejména východního města mezi Štěrboholy, Dubci a Měcholupy a západního města v oblasti Stodůlek a Řeporyjí. Místo zlepšení infrastruktury v již existující husté zástavbě tak mohou vzniknout další tisíce bytů bez potřebného zázemí. A tak se bude jezdit za nákupy, prací a zábavou kam jinam než do centra.

2/ ochrana zeleně

Spolu s nárůstem zelených ploch jeden z hlavních „trháků" magistrátu. Ústřední je projekt tzv. zeleného pásu, který má vzniknout v okrajových částech Prahy na dnes převážně zemědělských pozemcích.

Ve skutečnosti může být všechno jinak. Nový plán za prvé vůbec nechrání zelené plochy menší než půl hektaru. Za druhé, zelený pás na obvodu nemůže nahradit nedostatek stromů v centru, kde je hustá zástavba a vysoká intenzita dopravy.

V mnoha případech hrozí spíše ničení zeleně. V případě Klánovického lesa sice územní plán navrhuje les, ale má umožnit jeho částečné vykácení a stavbu golfového hřiště. Podobné je to u navrhované výstavby „Velkých Roztyl" u Krčského lesa, zástavby bývalého Strnadova zahradnictví ve Vokovicích, zástavby Rohanského ostrova a v desítkách dalších míst, kde se počítá se zahušťováním výstavby.

3/ oživení zanedbaných oblasti

Zásadně proměnit se mají nevyužívané pozemky čtyř pražských nádraží- Masarykova, Smíchovského, Nádraží Bubny a Nákladového nádraží Žižkov. Uvolnění atraktivních prostorů pro výstavbu by mělo pomoci zastavit rozrůstání města do krajiny.

Záleží ale na podmínkách. Problém může být nenasytnost developerů a chybějící vize na straně města. Pro firmy je totiž nejvýhodnější zastavět pozemky komerčním bydlením nebo administrativou. Pak ale bude desítkám tisíc nových rezidentů chybět infrastruktura. Knihovna je prostě méně lukrativní než luxusní apartmán a město zatím developery k investicím do infrastruktury nenutí.

4/ kvalitní dopravní infrastruktura

Podle magistrátu má dojít k rozvoji veřejné dopravy. Hovoří se o prodloužení trasy metra A do Motola a výstavbě trasy D. Na nové linky tramvají spíše nedojde. Velmi pozitivní je naopak navržený rozvoj příměstské železnice a propojení všech tratí do jednoho uzlu. Hlavní zřetel ovšem patří automobilové dopravě. „Nový" plán oživuje projekty ze 70. let a tím betonování dalších částí městského okruhu a dálničních radiál vedoucích z okrajů města do centra. Již dnes vidíme, že při této cestě nezbývají peníze na veřejnou dopravu. Pokračovat se v ní ale zřejmě bude. Tunely totiž mají vysokou podporu politiků.

5/ prostorová regulace staveb

Vcelku inovativním počinem má být regulace výstavby co do výšky i objemu. To by mělo zamezit stavbě přehnaně vysokých budov nebo dokonce mrakodrapů, což plánuje řada developerů. Současně by se zajistil dostatek zeleně v okolí staveb a místo pro veřejná prostranství.

S tím nelze než souhlasit. Kamenem úrazu ale bude realizace, protože na dodržování regulativů mají dohlížet stavební úřady městských částí.

PLÁNY A REALITA

Tím se dostáváme k další ze zásadních slabin územního plánu. Praha má řadu krásných koncepcí, ale jejich praktická realizace pokulhává. Je totiž nezbytné, aby také uplatňování územního plánu někdo kontroloval a vymáhal. Magistrát i městské části v uplynulých dvaceti letech rozprodaly většinu svého movitého majetku - volné stavební parcely jsou dnes převážně ve vlastnictví soukromých společností. Město tím přišlo o nejsnazší možnost ovlivnit novou výstavbu, protože k prodeji pozemků se neváží žádné další podmínky nebo povinnosti investorů. Důležitou roli hrají zmíněné stavební úřady, které při povolování staveb kontrolují, zda projekty odpovídají územnímu plánu. To dnes příliš nefunguje-úřady vydávají desítky výjimek, různým žadatelům měří různým metrem a rozhodují netransparentně. I když konkrétní kauzy se nevyšetřují, dá se předpokládat zvýšená míra korupce. Na těchto principech nový územní plán nic nezmění. Problém představují také rozsáhlé změny dosavadního územního plánu. Dokud totiž nepřijde plán nový, řídí se výstavba právě jím. Vzniká zmatek, protože tyto změny vymezují řadu pozemků jinak než chystaný územní plán. Cílem je zřejmě vyjít vstříc developerům, protože v novém plánu by jim řada projektů už neprošla. Velká část změn tak počítá s rozsáhlou komerční výstavbou namísto zelených ploch a zdá se, že magistrát by rád schválil tyto změny ve zrychleném režimu dříve, než nový územní plán. Celkový dojem ze situace by nicméně neměl být příliš depresivní. Sledovat územní plán samozřejmě má smysl, rozhodně větší než jen sedět doma a nadávat. O budoucnost okolí svého bydliště by se tak měl zajímat raději každý Pražan, protože až přijedou stavební jeřáby a bagry, bude už pozdě.

Autor vede Centrum pro podporu občanů sdružení Arnika

 

Diskuzní fórum

Pro aktivní účast v diskuzích je potřeba se nejdříve přihlásit do systému.

Zatím tu není žádný diskuzní příspěvek.

Pro aktivní účast v diskuzích je potřeba se nejdříve přihlásit do systému.

© Kyjský občanský klub, Kontakt: kyjeok (zavináč) seznam (tečka) cé zet
© Design, redakční systém: Webdesignum 2008 - 2011